Menu

3 tipy pro aktivní relaxaci

Ano, řeč je o aktivním odpočinku, což znamená, že pro to musíme sami něco udělat. Všechny následující jednoduché techniky mají efekt, pokud se jim věnujeme v pravidelných "dávkách", ze začátku třeba jen několik minut denně. Pokud se to snažíme dohnat na sílu třeba o víkendu jednou za měsíc, jen ztrácíme čas.

 

Meditace vhledu

Sedněte si do pohodlné meditační pozice, případně si lehněte na záda. Pomocí několika hlubokých nádechů a výdechů se uvolněte a vědomě sledujte, co se ve vašem těle odehrává.

Zpočátku se zaměřte na výrazné vjemy, jako například dotyk sedacích svalů a nohou se zemí, postupně můžete přejít k jemnějším tělesným pocitům. Tradičním meditačním objektem je břicho a jeho přirozené pohyby při břišním dýchání - zvedání a klesání. 

Sledujte kvalitu a změny těchto vjemů. Pokud se objeví jakékoliv myšlenky (budou se objevovat neustále), nic se neděje, vraťte se zpět k objektu meditace. Začněte třeba na deseti minutách, postupně cvičení prodlužujte. Určete si čas předem, nemeditujte s tím, že budete sedět, co to jde.

Meditace v chůzi

Při meditaci v chůzi platí stejný princip jako u meditace vhledu, s tím rozdílem, že sledujeme vjemy na našich chodidlech při pomalé chůzi. Představte si svá chodidla a kotníky jako obrazovku, na které právě běží zajímavý pořad.

Experimentujte s rychlostí, zpočátku je vaše chůze rychlejší, postupně se zklidňuje. Vyzkoušejte také při běžných každodenních přesunech - vaše chůze se stane zkušeností a zážitkem, ne jen nutností či ztrátou času.

Uvolňující tíha

Tento jednoduchý cvik vychází z autogenního tréninku. Pohodlně si lehněte na záda a zajistěte, aby vás během cvičení nerušila zima nebo jiné nepohodlí.

Zaměřte se nejprve na pravou ruku, její naprosté uvolnění a s ním přicházející pocit tíhy a těžkosti. U toho chvíli zůstaňte. Za chvíli se možná dostaví pocit, že je ruka tak těžká, že ji nelze ani zvednout. Na stejné bázi následně projeďte i levou ruku, postupně dolní končetiny, trup, hlavu, celé tělo. Praktikujte třikrát denně tři minuty.

Jan Smetánka

Leave a comment

back to top